Blansko - Kancelář blanenské radnice za řivot v indiánské vesnici v Amazonii vymění od tohoto pátku na měsíc cestovatel Milan Daněk. Blanenský kurátor pro mládež totiž odjíždí s další cestovatelkou Alenou Žákovskou ze sdružení Horizont na expedici Huka-Huka 2003 do národního parku Xingú v Brazílii.
Zatímco na předchozích expedicích potřebovali především dobrou fyzičku například pro přechod napříč Novou Guineou, tentokrát je čeká především boj s úředníky. „Na Nové Guineji totiž civilizace vstupuje mezi původní obyvatele neřízeně a neexistuje organizace, která by místní kulturu ochránila. Zato v Brazílii nás čeká jakési třístupňové povolovací řízení, abychom se vůbec mezi indiány dostali. Pokud uspějeme, bude to úspěch,“ říká Milan Daněk.
Už půl roku totiž cestovatelé píší brazilské národní radě pro vědecký a technický rozvoj. Ta má posoudit jejich projekt a předat jej organizaci Funai, která chrání indiány. Pokud tato organizace povolí vstup, pak bude záležet ještě na náčelníkovi vesnice, zda cestovatele vpustí mezi své lidi. „Vyřídit tyto věci poštou je téměř nemožné, takže nejdůležitější pro expedici bude získat povolení na míst. Paradoxně nás tak nejtěžší čeká na úřadech a ve městě,“ vysvětluje Daněk.
Když vše vyjde, dostanou se cestovatelé do míst, kde nikdy nebyli ani misionáři, ani obchodníci. Do míst, která v roce 1966 navštívil a ve své knize U jezera blaženosti popsal rakouský cestovatel Heinrich Harrer a v nichž žije patnáct indiánských kmenů tří jazykových skupin.
Spojuje je pohřební slavnost Kvarup, jejíž součástí jsou zápasy Huka-Huka. V nich soupeří na přelomu července a srpna jednotlivý zástupci vesnic. „Proto je naše expedice načasovaná tak, abychom se zápasů mohli zúčastnit. Pasivně samozřejmě,“ dodává Daněk.
Navíc se hodlá setkat po létech i s lidmi, o nichž píše ve své knize cestovatel Harrer. „Náčelníkem jednoho z kmenů je dnes, alespoň podle našich informací, muž, kterého Harrer potkal jako čtrnáctiletého, kdy se poprvé účastnil zápasů,“ popisuje Daněk.
Cílem cestovatelů tak je popsat, jak se změnil život indiánů od doby, kdy je navštívil dnes již devadesátiletý rakouský cestovatel Harrer, a zodpovědět otázky, zda žijí indiáni kmenů Kalapalo, Jawalapiti, Kamayurá stále svobodně a spokojeně v zemi panenské přírody květnatých lagun či zda znějí z kultovních chýší dosud zvuky obřadní flétny jakui, úzkostlivě skrývané před očima žen.