...::: Horizont - Akce :::...

Projekt - S Honzó k móřu, dálkový běh

Honza Macura ještě nikdy nebyl u moře. V naší partě běžců proto vznikl nápad, že si tam spolu s ním zaběhneme. Je záležitostí pohledu na věc, zda-li tento nápad lze považovat za nějak originální či výjimečný. Pravda je , že o žádném z Čechů, který by si k moři zaběhl, jsme dosud neslyšeli.

• Termín konání:   24.6. – 9.7.2005
• Místo/země:      Česko, Polsko
• organizační zabezpečení:   extrém tým HORIZONT KOLA NOVÁK BLANSKO
• Cíl:        Zaběhnout si k moři, vykoupat se a zpět.
• Trasa:  Blansko – Svitavy – Lanškroun – Králíky – Miedzylesie – Klodzko - Wroclaw - Krotoszyn –              Gniezno - Chojnice – Lebork – Leba a zpět

mapka ...

Vzdálenost do města Leba (východiska do rezervace) odhadujeme na 750 –770 km. Plánujeme ji zdolat za 4 dny.

Při cestě tam poběžíme co nejrychleji a to štafetovým způsobem . Interval střídání 10 km, vždy jeden běží ostatní jedou na kole, bez podpory motorového vozidla . Počet kol tedy je o jedno méně než počet běžců. První část akce bude hledat odpověď na otázku: Zda-li lze z Blanska doběhnout k moři za čtyři dny. Odpočinku bude věnováno jen nezbytné minimum. Start v pátek na svátek Jana tj. 24.6.

mapka ...

Světová biosférická rezervace vytvořená v roce 1967 se nachází na pobřeží severního Polska (tzv. Słowińském pobřeží), mezi Łebou, Rowami, Velkým Gardnem a Żarnowskou, přibližně 80 km severozápadně od Gdaňska. Rezervace má rozlohu okolo 18 000 ha a nadmořská výška se pohybuje mezi 0 - 115 m n.m. Mezi nejatraktivnější přírodní úkazy SPN patří bezesporu "Białe Góry", největší pole písečných dun v Polsku, mezi nimi i nejvyšší duny Wydma Łęcka a Sowia Góra se zajímavým písečnými přesypy a typickou pouštní vegetací.

duny ...

Při cestě zpět bude trasa, rychlost a frekvence odpočinku přizpůsobena poznávaní kulturních památek, přírody a života místních lidí. Návrat cca 9.7.

Přesun zpět na kolech bude absolvován volným tempem, které umožní poznávání kulturního bohatství, přírodních zajímavostí a života místních lidí.

Jak to dopadlo

Blansko 27.7.2005

K moři doběhli za čtyři dny

V Polsku se cesta řekne „droga“. Často jde o nekonečně přímou silnici plnou kouřících náklaďáků a nepříjemného troubení klaksonů. Pravou drogou se i takovéto silnice staly pro čtveřici vytrvalců z extrém týmu Horizont Kola Novák Blansko. Drogou cesty za cílovou vidinou nekonečné mořské hladiny, bílých prosluněných pláží a chechotu racků. Běh z Blanska k pobřeží Baltického moře trval přesně 4 dny 11 hodin a 5 minut a zastavil se po 757 km v písečných dunách světové biosférické rezervace Slowinski Park Narodowy.

Nápad zaběhnout si v létě k moři vznikl částečně z recese. Jeden z členů týmu Jan Macura ještě nikdy u moře nebyl a tak akce dostala název „S Honzó k móřu“ . Během jejího průběhu ale moc času na legraci nezbývalo. Třem mužům a jedné ženě musely k přesunu postačit tři bicykly. Cesta vedla neustále na sever a tím hlavním způsobem přepravy byl běh . Pravidelný interval střídání po deseti kilometrech byl rovný pro všechny aktéry. Jeden vždy běžel, ostatní jeli na kolech. Bez podpory motorového vozidla bylo nutné vézt vše nezbytně potřebné v brašnách. Připravenost k takovému výkonu prokazovaly postupně dosažené výsledky. Hranice 200 kilometrů byla dosažena za 24 hodin. To přestavovalo pro každého uběhnout 50km a k tomu ujet 150 km na kole. Tři a půl hodiny spánku a znovu na cestě. Pálící slunce a s ním přicházející únava dala varovný signál, že tempo bude přece nutno trochu zmírnit. Následující dny se tak uběhnutá vzdálenost ustálila na 160 kilometrech. To však stále pro každého znamenalo uběhnout maraton a přidat 120 km cyklistiky. Posledních 150 kilometrů už je po klidných silnicích a blízkost moře dodává sil. Na břehu moře skupinku nadšenců přivítal opravdu chechot racků. Je středa 29.6. 03:20 hodin, pomalu svítá a šťastní běžci ihned uléhají k tolik potřebnému spánku.

Při návratu na kolech bylo konečně času se podívat, kudy že cesta vlastně vedla a užít si dovolené. Při pohodovém příjezdu do Blanska ve čtvrtek 7.7. večer počítadlo cyklokomputeru ukazovalo 1615 najetých kilometrů.

„Jsme zpátky na území Čech a za monotonního šlapání do pedálů přemýšlím, proč takovéto věci vlastně dělám. Odpověď není jednoduchá. Možná je to skutečně droga. Každopádně tyhle akce mají neopakovatelnou atmosféru a dělají dobrou partu. A já teď mám radost , že jsem si tuhle mohl prožít s tak skvělou partou. A jestli to byla zrovna akce originální a výjimečná? O nějakých Češích, kteří by si k moři zaběhli, jsme ještě neslyšeli. Ale to je vlastně jedno. Pro nás určitě výjimečná byla.“

-Dany -

fotogalerie z odjezdu ... fotogalerie z cesty ...

• Seznam členů týmu (relevantní zkušenosti vzhledem k cílům projektu):

HONZA MACURA, nar. 1972

Slovo extrém může mít pro každého jiný význam. To, co by většině lidí připadlo hodné tohoto označení, je pro Honzu denní rutinou. Ještě nedávno bydlel celoročně na malé chatičce, kde nebyla ani elektrika, ani voda. Teď si už sice pořídil domek, ale do práce i zpět jezdí stále na kole - ani ta největší nepohoda a mrazy na tom nic nemohou změnit. Je nezvykle skromný i ve sdělování svých úspěchů. Takže jen z doslechu víme, že např. každým rokem ú točí na přední umístění při duatlonu v Jablunkově na severu Moravy . Na Blanensku byl již dvakrát vyhlášen vítězem okresní ligy běžců vytrvalců a on sám řadí mezi své nejhodnotnější výsledky zdolání 326km během 12ti hodinovky na kole . K úspěchům v zahraničí patří jistě 1.místo na půlmaratónu v rakouském Mürzzuschlagu. Je spolehlivým a pravidelným účastníkem všech akcí týmu. V posledních ročnících nevynechal účast v žádném z ročníků přeběhů okresu či cyklohorských výprav „Kolmo k vrcholům“.

MILADA BAREŠOVÁ, nar. 1975

Jediná žena týmu a velká posila. Ze šesti startů na Mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných družstev BOBR CUP je držitelkou kompletní medailové kolekce (1-2-2). Běhu se začala výkonnostně věnovat až na vysoké škole, ale už v prvním roce tréningu vyhrála akademické mistrovství na 3000 m . Za největší úspěch považuje 4. místo na MČR v běhu na 5 km a také Pražský mezinárodní maraton za 3:14 (r.2000). Výborné osobní rekordy má také na 3 km (10:03) a 5km za 17:36. Půlmaraton si zaběhla například kolem jezera Greiffensee ve Švýcarsku. Vyzkoušela i běhy do vrchu a běháním nakazila skoro celou rodinu. Výsledkem bylo založení běžeckého klubu Bambas Skalice . Z akcí extrém týmu se účasnila cyklohorské výpravy na Gerlach a opakovaně přeběhu okresu. Přeplavala také nadél přehradu Křetínka a jejím oblíbeným sportem stále zůstává gymnastika. V ní se dokonce účastnila několika akademických mistrovství a dvakrát světové gymnaestrády (1995 v Berlíně a 1999 v Goteborgu). Kromě sportu se zajímá o přírodu, cestování, kulturu a hlavně muziku (housle s cimbálovkou i v symfonickém orchestru). Zaměstnáním učitelka na ZŠ Černá Hora je vzorem místní mládeži.

ROBERT ŠAMONIL , nar. 1974

Výkonnostnímu sportu se začal také věnovat až relativně pozdě. Přesto se však propracoval mezi absolutní elitu české vytrvalostní cyklistiky. Příslušnost v ní potvrdil vítězstvím v prestižním závodě 1111 km okolo České republiky . Je dosud držitelem traťových rekordů na několika 24hod cyklistických závodech (terén i silnice). Mediální známost však získal až coby dobrodruh pokoušející se sólově a v zimním období přejít celým horským pásmem Karpat . První pokus ukončil po měsíčním putování v důsledku omrzlin nohou, podruhé skončil záhy na Fagaraši s tržnou ránou na hlavě a bez skialpů. Do řad ultramaratonců vstoupil impozantně. Úspěšná účast v pěti etapách Moravského Ultramaratonu (3. místo) a 2. místo v Transmoravském Masochistickém Terénním Běhu na 161 km mu otevřelo cestu až do oficiální české ultramaratonské reprezentace. V jejím dresu se pak účastnil MS v běhu na 100km na Taiwanu a ME stejné tratě , které se konalo v Itálii. Jeho neotřelý přístup k dobrodružným aktivitám mu otevírá možnosti k účasti na nejrůznějších akcích např. zimní expedice se psím spřežením do ruské Karélie.

MILAN DANĚK, nar. 1962

Nepatří mezi borce, kteří každý závod stojí na bedně, ale přesto dosahuje kvalitních výkonů v dlouhých vytrvalostních závodech. 24 hodinovky zvládá na kole ( osobní rekord 439,3 km ) i na běžkách ( osobní rekord 190 km ). Nejblíže má však k běhu, kde se pravidelně účastní závodů na tratích od 5 km po maratón. Od loňska zkouší i ulramaratón – běh na 12 hodin (Sport Life Brno, 103,7 km ), letos 50 km di Romagna (Itálie, čas 4:36). Sport považuje za nezbytnou přípravu na extrémně náročné expedice, které míří do hor i tropických pralesů. K těm nejtěžším patřil přechod ostrova Nová Guinea nebo cesta na vrchol Bukit Raya v divočině Bornea. Lákají ho též výstupy na vrcholy kráterů sopek – nejvýše stanul na íránském Damavandu 5.671 m .



S Honzó k móřu ... Blansko 19.5. 2005 Projekt - S Honzó k móřu, dálkový běh Honza Macura ještě nikdy nebyl u moře. V naší partě běžců proto vznikl nápad, že si tam spolu s ním zaběhneme. Je záležitostí pohledu na věc, zda-li tento nápad lze považovat za nějak originální či výjimečný. Pravda je , že o žádném z Čechů, který by si k moři zaběhl, jsme dosud neslyšeli. • Termín konání: 24.6. – 9.7.2005 • Místo/země: Česko, Polsko • organizační zabezpečení: extrém tým HORIZONT KOLA NOVÁK BLANSKO • Cíl: Zaběhnout si k moři, vykoupat se a zpět. • Trasa: Blansko – Svitavy – Lanškroun – Králíky – Miedzylesie – Klodzko - Wroclaw - Krotoszyn – Gniezno - Chojnice – Lebork – Leba a zpět Vzdálenost do města Leba (východiska do rezervace) odhadujeme na 750 –770 km. Plánujeme ji zdolat za 4 dny. Při cestě tam poběžíme co nejrychleji a to štafetovým způsobem . Interval střídání 10 km, vždy jeden běží ostatní jedou na kole, bez podpory motorového vozidla . Počet kol tedy je o jedno méně než počet běžců. První část akce bude hledat odpověď na otázku: Zda-li lze z Blanska doběhnout k moři za čtyři dny. Odpočinku bude věnováno jen nezbytné minimum. Start v pátek na svátek Jana tj. 24.6. Světová biosférická rezervace vytvořená v roce 1967 se nachází na pobřeží severního Polska (tzv. Słowińském pobřeží), mezi Łebou, Rowami, Velkým Gardnem a Żarnowskou, přibližně 80 km severozápadně od Gdaňska. Rezervace má rozlohu okolo 18 000 ha a nadmořská výška se pohybuje mezi 0 - 115 m n.m. Mezi nejatraktivnější přírodní úkazy SPN patří bezesporu "Białe Góry", největší pole písečných dun v Polsku, mezi nimi i nejvyšší duny Wydma Łęcka a Sowia Góra se zajímavým písečnými přesypy a typickou pouštní vegetací. Při cestě zpět bude trasa, rychlost a frekvence odpočinku přizpůsobena poznávaní kulturních památek, přírody a života místních lidí. Návrat cca 9.7. Přesun zpět na kolech bude absolvován volným tempem, které umožní poznávání kulturního bohatství, přírodních zajímavostí a života místních lidí. Jak to dopadlo Blansko 27.7.2005 K moři doběhli za čtyři dny V Polsku se cesta řekne „droga“. Často jde o nekonečně přímou silnici plnou kouřících náklaďáků a nepříjemného troubení klaksonů. Pravou drogou se i takovéto silnice staly pro čtveřici vytrvalců z extrém týmu Horizont Kola Novák Blansko. Drogou cesty za cílovou vidinou nekonečné mořské hladiny, bílých prosluněných pláží a chechotu racků. Běh z Blanska k pobřeží Baltického moře trval přesně 4 dny 11 hodin a 5 minut a zastavil se po 757 km v písečných dunách světové biosférické rezervace Slowinski Park Narodowy. Nápad zaběhnout si v létě k moři vznikl částečně z recese. Jeden z členů týmu Jan Macura ještě nikdy u moře nebyl a tak akce dostala název „S Honzó k móřu“ . Během jejího průběhu ale moc času na legraci nezbývalo. Třem mužům a jedné ženě musely k přesunu postačit tři bicykly. Cesta vedla neustále na sever a tím hlavním způsobem přepravy byl běh . Pravidelný interval střídání po deseti kilometrech byl rovný pro všechny aktéry. Jeden vždy běžel, ostatní jeli na kolech. Bez podpory motorového vozidla bylo nutné vézt vše nezbytně potřebné v brašnách. Připravenost k takovému výkonu prokazovaly postupně dosažené výsledky. Hranice 200 kilometrů byla dosažena za 24 hodin. To přestavovalo pro každého uběhnout 50km a k tomu ujet 150 km na kole. Tři a půl hodiny spánku a znovu na cestě. Pálící slunce a s ním přicházející únava dala varovný signál, že tempo bude přece nutno trochu zmírnit. Následující dny se tak uběhnutá vzdálenost ustálila na 160 kilometrech. To však stále pro každého znamenalo uběhnout maraton a přidat 120 km cyklistiky. Posledních 150 kilometrů už je po klidných silnicích a blízkost moře dodává sil. Na břehu moře skupinku nadšenců přivítal opravdu chechot racků. Je středa 29.6. 03:20 hodin, pomalu svítá a šťastní běžci ihned uléhají k tolik potřebnému spánku. Při návratu na kolech bylo konečně času se podívat, kudy že cesta vlastně vedla a užít si dovolené. Při pohodovém příjezdu do Blanska ve čtvrtek 7.7. večer počítadlo cyklokomputeru ukazovalo 1615 najetých kilometrů. „Jsme zpátky na území Čech a za monotonního šlapání do pedálů přemýšlím, proč takovéto věci vlastně dělám. Odpověď není jednoduchá. Možná je to skutečně droga. Každopádně tyhle akce mají neopakovatelnou atmosféru a dělají dobrou partu. A já teď mám radost , že jsem si tuhle mohl prožít s tak skvělou partou. A jestli to byla zrovna akce originální a výjimečná? O nějakých Češích, kteří by si k moři zaběhli, jsme ještě neslyšeli. Ale to je vlastně jedno. Pro nás určitě výjimečná byla.“ -Dany - fotogalerie z odjezdu ... fotogalerie z cesty ... • Seznam členů týmu (relevantní zkušenosti vzhledem k cílům projektu): HONZA MACURA, nar. 1972 Slovo extrém může mít pro každého jiný význam. To, co by většině lidí připadlo hodné tohoto označení, je pro Honzu denní rutinou. Ještě nedávno bydlel celoročně na malé chatičce, kde nebyla ani elektrika, ani voda. Teď si už sice pořídil domek, ale do práce i zpět jezdí stále na kole - ani ta největší nepohoda a mrazy na tom nic nemohou změnit. Je nezvykle skromný i ve sdělování svých úspěchů. Takže jen z doslechu víme, že např. každým rokem ú točí na přední umístění při duatlonu v Jablunkově na severu Moravy . Na Blanensku byl již dvakrát vyhlášen vítězem okresní ligy běžců vytrvalců a on sám řadí mezi své nejhodnotnější výsledky zdolání 326km během 12ti hodinovky na kole . K úspěchům v zahraničí patří jistě 1.místo na půlmaratónu v rakouském Mürzzuschlagu. Je spolehlivým a pravidelným účastníkem všech akcí týmu. V posledních ročnících nevynechal účast v žádném z ročníků přeběhů okresu či cyklohorských výprav „Kolmo k vrcholům“. MILADA BAREŠOVÁ, nar. 1975 Jediná žena týmu a velká posila. Ze šesti startů na Mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných družstev BOBR CUP je držitelkou kompletní medailové kolekce (1-2-2). Běhu se začala výkonnostně věnovat až na vysoké škole, ale už v prvním roce tréningu vyhrála akademické mistrovství na 3000 m . Za největší úspěch považuje 4. místo na MČR v běhu na 5 km a také Pražský mezinárodní maraton za 3:14 (r.2000). Výborné osobní rekordy má také na 3 km (10:03) a 5km za 17:36. Půlmaraton si zaběhla například kolem jezera Greiffensee ve Švýcarsku. Vyzkoušela i běhy do vrchu a běháním nakazila skoro celou rodinu. Výsledkem bylo založení běžeckého klubu Bambas Skalice . Z akcí extrém týmu se účasnila cyklohorské výpravy na Gerlach a opakovaně přeběhu okresu. Přeplavala také nadél přehradu Křetínka a jejím oblíbeným sportem stále zůstává gymnastika. V ní se dokonce účastnila několika akademických mistrovství a dvakrát světové gymnaestrády (1995 v Berlíně a 1999 v Goteborgu). Kromě sportu se zajímá o přírodu, cestování, kulturu a hlavně muziku (housle s cimbálovkou i v symfonickém orchestru). Zaměstnáním učitelka na ZŠ Černá Hora je vzorem místní mládeži. ROBERT ŠAMONIL , nar. 1974 Výkonnostnímu sportu se začal také věnovat až relativně pozdě. Přesto se však propracoval mezi absolutní elitu české vytrvalostní cyklistiky. Příslušnost v ní potvrdil vítězstvím v prestižním závodě 1111 km okolo České republiky . Je dosud držitelem traťových rekordů na několika 24hod cyklistických závodech (terén i silnice). Mediální známost však získal až coby dobrodruh pokoušející se sólově a v zimním období přejít celým horským pásmem Karpat . První pokus ukončil po měsíčním putování v důsledku omrzlin nohou, podruhé skončil záhy na Fagaraši s tržnou ránou na hlavě a bez skialpů. Do řad ultramaratonců vstoupil impozantně. Úspěšná účast v pěti etapách Moravského Ultramaratonu (3. místo) a 2. místo v Transmoravském Masochistickém Terénním Běhu na 161 km mu otevřelo cestu až do oficiální české ultramaratonské reprezentace. V jejím dresu se pak účastnil MS v běhu na 100km na Taiwanu a ME stejné tratě , které se konalo v Itálii. Jeho neotřelý přístup k dobrodružným aktivitám mu otevírá možnosti k účasti na nejrůznějších akcích např. zimní expedice se psím spřežením do ruské Karélie. MILAN DANĚK, nar. 1962 Nepatří mezi borce, kteří každý závod stojí na bedně, ale přesto dosahuje kvalitních výkonů v dlouhých vytrvalostních závodech. 24 hodinovky zvládá na kole ( osobní rekord 439,3 km ) i na běžkách ( osobní rekord 190 km ). Nejblíže má však k běhu, kde se pravidelně účastní závodů na tratích od 5 km po maratón. Od loňska zkouší i ulramaratón – běh na 12 hodin (Sport Life Brno, 103,7 km ), letos 50 km di Romagna (Itálie, čas 4:36). Sport považuje za nezbytnou přípravu na extrémně náročné expedice, které míří do hor i tropických pralesů. K těm nejtěžším patřil přechod ostrova Nová Guinea nebo cesta na vrchol Bukit Raya v divočině Bornea. Lákají ho též výstupy na vrcholy kráterů sopek – nejvýše stanul na íránském Damavandu 5.671 m .




© Horizont 2005 , design gawi.net