Projekt - KOLMO K VRCHOLŮM 2005, výprava č.6

Pro rok 2005 volíme poprvé tuzemský cíl. Mohlo by se zdát, že jde o cíl méně hodnotný. Opak je však pravdou - o samotné existenci Slepičích hor (starší prameny uvádí název Henneberge) je i mezi domorodými obyvateli České republiky velice nízké povědomí. Dokonce se zdá, že i vrchol nejvyšší hory pohoří Kohout (dříve Hahnenberg 870 m),označovaný jako zeměpisný střed Evropy, je pro horolezeckou veřejnost dosud zahalen tajemstvím. O výstupu zatím nemáme konkretní poznatky. Nedokázal ho popsat žádný touto otázkou oslovený významný horolezec (naštěstí k němu vede turistická značka :-)).
 
• Termín konání:  15.-19. červen 2005
• Místo/země:     Česko, Slepičí hory
• organizační zabezpečení: Sdružení HORIZONT,
                                     extrém tým HORIZONT KOLA NOVÁK BLANSKO
• Cíl:   Po vzoru švédského dobrodruha dojet z domova na kole k úpatí hory Kohout 870 m, bez použití kyslíku vystoupit na její vrchol a opět se na kole vrátit domů.

Mezinárodní česko-australská cyklohorská výprava alpským stylem završená výstupem na nejvyšší vrchol pohoří. Základní tábor a současně start akce v Blansku (Moravský kras), další tábor plánován v obci stejného jména tj. v Blansku, v podhůří Slepičích hor (nedaleko Kaplic vzdálenost cca 230 km). Po výstupu na vrchol hory návrat zpět opět na kolech.

Jedná a o další z řady cyklohorských výprav, které jsou nyní bohužel již vzpomínkou na nedostižný vzor švédského dobrodruha Gorana Kroppa (nar.1966, † 30. září 2002). Byl to on, kdo nasedl v rodné zemi na kolo, aby na něm dojel do Himaláje k úpatí Everestu, sám bez kyslíku vystoupil na vrchol a poté co slezl dolů, zase sedl na kolo a jel zpátky. Tímto činem nás již inspiroval k úspěšnému dosažení nejvyšších vrcholů okolních států: Maďarska - Kékeš 1.015m (r.2000), Polska - Rysy 2.498 m (r.2001), Slovenska - Gerlach 2.655 m (r.2002) a Německa - Zugspitze 2.963 m (r.2003 - byť na druhý pokus). V roce 2004 jsme to vzali pěkně na těžko (mačky, cepíny, lana) od baráku na kole na nejvyšší vrchol Rakous Grossglockner . Pro nepřízeň počasí a nedostatek času jsme však vrcholu nedosáhli.

• Expediční tým (relevantní zkušenosti vzhledem k cílům projektu):

Základ týmu tvoří tradiční organizační tandem příprav expedice Alena Žákovská a Milan Daněk , účastníci všech dosavadních výprav projektu Kolmo k vrcholům. Zahraniční australský partner Marty Felber je současně partnerem výtvarnice Julie Šebkové, která ho k účasti na expedici přiměla příslibem poznání chutě moravské slivovice. Ta zřejmě ovlivnila i celé její rozhodnutí pro návštěvu Starého kontinentu po třech létech prožitých převážně na Novém Zélandu. Účast potvrdil i věhlasný cyklotremp a spisovatel Honza Vlasák a další tradiční aktéři jako Blanka Křížová a spol., Robert Šamonil, Honza Macura, Tonička, Honza Rajbas a další.


• Doplňující informace 1):

Slepičí hory

Tak je nazývána nejvyšší část Novohradského předhůří mezi Besednicí, Kaplicí, Benešovem nad Černou a Trhovými Sviny. Tvoří hřbet žulového masivu s výraznými zlomovými svahy a četnými skalami a balvany, pokrytý převážně smrkovými a borovými lesy. Výrazné jsou tři hlavní vrcholy: nejvyšší Kohout (870 m), Vysoký kámen - Slepice (865 m) a Besednická hora (753 m) . Menší vrcholy v okolí mají souhrnný název Kuřátka.

Kohout sám, byť je to známo jen málokomu, je zjevně vrchem nesporného evropského významu. Trigonometrický bod označený na něm při zemském vyměřování roku 1867 údajně tvoří zeměpisný střed Evropy.

Jiný názor se jeho význam snaží snížit tvrzením, že se jedná pouze o mylný překlad překlad nápisu na žulovém hranolu: C. R. OPER. ASTR. TRIG. PRO MENS. GRAD. MED. EUROP. 1867, značícím česky pouze: Císařsko-královský operační astronomický a trigonometrický bod pro středoevropské měření stupňov é.

Popis trasy Blansko – Blansko u Kaplice , délka cca 230 km, viz mapka

Blansko, Tišnov,Velká Bíteš, Třebíč, Mrákotín, Strmilov, Horní Pěna, Suchdol nad Lužnicí, Benešov nad Černou, Blansko (trasu lze aktuálně měnit)

• Doplňující informace 2):

GÖRAN KROPP (foto autoportrét na vrcholu K2)

se narodil roku 1966 ve Švédsku, ale první roky rodina žila v Itálii. Lásku k přírodě a horolezectví zdědil po svém otci, který ho od tří let bral na túry po Dolomitech. Šestiletý Göran stál na vrcholu nejvyšší hory Švédska Kebnekaise 2.117 m o rok později na nejvyšší hoře Norska a Skandinávie Galdhöpiggen 2.469 m. Postupně nastoupil dráhu skutečného horolezce a začal "sbírat opravdové vrcholy". Začíná roku 1988 na Piku Lenina 7.134 m, následuje řada vrcholů v Jižní Americe. V roce 1990 je to Munzagh Tower 7.273m s nejvyšším stupněm horolezecké obtížnosti a nevynechal ani nejsevernější "sedmu" světa Pik Pabeda 7.439 m (po 28 hodinách nepřetržitého lezení). Dále Cho Oya 8.201m a jako druhý člověk na světě vystupuje úplně sám a bez kyslíku na K2 8.618m.

Světovou proslulost si však zajistil impozantním dobrodružstvím v roce 1996, kdy se vydal z rodného Švédska na cca 12.000 km dlouho cestu přes 16 zemí (včetně České republiky) do himálajského Káthmandú. Po výstupu na Mount Everest 8.848 m bez podpory umělého kyslíku odjel zase na kole i s celým svým vybavením zpět do Švédska.

Na cestě domů ho již doprovází jeho životní partnerka Renata Chlumská. Tato ve Švédsku narozená dcera českých emigrantů a držitelka dvojího občanství se stala později (roku 1999) vůbec první švédskou i českou ženou, která stanula na nejvyšším vrcholu světa. Göran je spoluautorem knihy (společně s David em Lagercrantzem) popisující jeho dobrodružnou cestu nazvané "Ultimate High: My Everest Odyssey" (vyšla v češtině pod názvem "Až za hranice možností") a dokumentárního filmu "Udělal jsem to: Neuvěřitelná cesta Görana Kroppa na vrchol světa", který roku 1998 vyhrál prestižní cenu na nejstarším festivalu outdoorových filmů Banff Mountain Film Festival. Počátkem roku 2002 se přestěhoval se svoji snoubenkou Renatou ze Švédska do amerického Seattlu. Společně plánovali 10.000 mil (16.093 km) dlouhou cestu na kajaku a pěšky kolem USA. Tato cesta měla odstartovat v červenci příštího roku. Během dalších čtyř let měli v plánu završit svá dobrodružství sólo přeplutím ze Seattlu k břehům Antarktidy, dále na lyžích bez další podpory dosáhnout Jižního pólu a zpět doplout domů.

Dne 1.října 2002 obletěla svět smutná zpráva: "Profesionální dobrodruh Göran Kropp zahynul včera při pádu, když lezl oblíbenou cestou nazývanou Air Guitar (Kytara ve větru) blízkou skalnatého údolí Frenchmen ve Vantage, stát Washinton." Touha po dobrodružství, kterou vyvolal u tisíců lidí, bude žít ještě mnoho dalších let.

Internetová stránka Görana Kroppa a Renaty Chlumské je: http://www.kroppaventyr.se