Tajemství lípy kapucínky

Blansko ¨19.7.2016

Za bizarní lípou jsem se vypravil do Zlaté koruny, bývalého cisterciáckého kláštera nacházejícího se poblíž Českého Krumlova. Tento klášter by založen již v roce 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II., aby ochraňoval svatou relikvii, Trn z Kristovy koruny. Klášter byl na podzim roku 1420 napaden husity, v čele se samotným Janem Žižkou. Právě k této události se váže pověst o lípě kapucínce. Říká se, že pokud v klášteře husité našli nějaké mnichy, kteří nestihli uniknout, tak je zabili trojím způsobem. Některé pobili zbraněmi, jiné upálili a ostatní pověsili na lípu. Tvrdí se, že na lípu pověsili sedm řeholníků. Jiná pověst tvrdí, že na lípu byli hromadně pověšeni všichni mniši zdejšího kláštera (kapacita kláštera byla až 35 mnichů). Jejich těla pak byla pochována v ambitě, kde prý po 200 let vytékala krev. U kostela sv. Markéty pak, jak pověst dosvědčuje, po dlouhou dobu vždy o půlnoci zaplanul oheň a nočním tichem se nesl nábožný zpěv mnichů. Na památku tohoto činu prý i samotný strom držel smutek. Proto má dodnes některé listové čepele stočené do kornoutku připomínajících mnišské kápě. Tuto událost připomíná i pamětní deska umístěná v kostele. Desku nechal zhotovit na počátku 17. století tehdejší zlatokorunský opat Valentin August Schönbeck. Deska obsahuje latinský text, který líčí onu osudnou událost usmrcení mnichů. Do češtiny přeložená báseň zní takto: ,,Pozastav se, nábožný pocestný, a pohleď na lípu, jak se zelená, a tak brzy nezahyne a obdivuj se těm kapucím, jež na památku mučednictví z vlhkých větví se tu rodí. Takové konáš Žižko zázraky proti své vůli, když na lípě jsi, posvěcené, kněze věšel.,, Tuto lípu zmiňuje ve své knize Staré památné stromy (1913) i Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, kterého můžeme bez ostychu nazvat prvním ochráncem památných stromů v zemích koruny české.

Patrně nejstarší dochovaná lípa roste na návsi. Stáří stromu je odhadováno na 700 let. Podle kroniky ze 17. století byla tato lípa původně součástí stromořadí. Původní část kmene byla v 19. století zpevněna kamenným zdivem, výše je kmen stažen kovovými pásy, které zabraňují rozvalení. Dnes je tento strom prohlášen za památný. Je pravda, že stáří stromu by této události odpovídalo, ale tvary listů tzv. kapucínek na ní žádné nenalezneme.

Bohužel jiná lípa, která by pamatovala doby husitů, dnes již v Zlaté koruně neroste. Lípa zmiňovaná v pověsti rostla ještě v 17. století u bývalého kostela sv. Markéty u bývalé kovárny (dnes dům s č.p. 13). Druhá nejstarší lípa v Zlaté Koruně roste u kaple Andělů strážných. Podle odhadů je ale tento strom starý jen asi 450 let, takže tehdy šlo o strom jiný. Výška stromu je dnes 32 m. Obvod kmene je dle mého měření 512 cm (2016). Lípa je vitální, bez známek poškození či choroby. Podle místních přešla pověst právě na tuto lípu v nádvoří kláštera, která roste u vchodu za menšími vraty. Při troše štěstí je možné mezi jejími listy najít i nějaký ten proslaveny lístek – kapucínek. Ve skutečnosti se ale nejedná o žádný zázrak. Podle rostlinné morfologie na některých větvích rostou tzv. listy „šité“ nebo kornoutovité, kde je běžně celá čepel plochá. Oproti tomu zde čepel listová na své bázi víceméně srůstá okraji a vytváří tak menší kornout. Tato abnormalita se stává dědičnou a bývá uváděná jako Tilia platyphyllos var. cucullata. Tato varieta lip se vyskytuje i v Porýní, odkud je k nám dovezli cisterciáčtí konvrši, kteří se ve 14. a 15. století v našich klášterech usazovali. Mimo Zlatou Korunu měli takové lípy i v Zbraslavi, Sedlci a ve Světlé v Rakousku.

V textu čerpáno z knihy J.E:
Chadta: Dějiny lesů a lesnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. - Písek, 1121 p. k.

-Zdenál Špíšek-





Webmaster: Lukáš Hubert, kontakt, statistiky

© 2017 Horizont