Zakončit extrémní trek centrálním pohořím indonéské části ostrova Nová Guinea výstupem na nejvyšší vrchol Austrálie a Oceánie se nepodařilo česko-slovenské expedici. Pětitisícová vápencová hora Carstensz Pyramid v pohoří Sudirman je ceněnou horolezeckou trofejí. Leží nedaleko rovníku, překvapivě mezi ledovci, uprostřed těžce prostupných deštných pralesů. Náročnost cesty, kterou si expedice pořádaná sdružením Horizont Blansko zvolila, spočívala zejména v délce pěšího přesunu. Podrobné mapy oblasti neexistují a získat předem aktuální informace je nesmírně obtížné. Jejich věrohodnost navíc snižuje skutečnost, že různé zdroje se obvykle naprosto rozcházejí.

Zatímco klasické horolezecké expedice absolvují cestu k ledovcové oblasti Dugundugu letadlem či helikoptérou přímo k upatí hory, zvolená trasa vedla zhruba na dvě sta kilometrů vzdušnou čarou divokým reliéfem hor, neustále nahoru a dolů, přes horské hřebeny a hluboce zaříznutá udolí řek. Podařilo se získat nezbytná povolení i řešit časté problémy s nosiči. Jejich pomoc byla nezbytná pro přesun potřebné zásoby potravin na čtyři týdny a horozeckého vybavení.

Po dvou týdnech treku z Wameny do Ilagy, která je východiskem pro vlastní přístup k legendární hoře, se zdála zbývající část již snadnou záležitostí. Konec plánů však znamenala poslední vesnice Pinapa. Nedostupnost a tajuplnost Carstenszovy Pyramidy dnes nestřeží kamenné sekyry a luky kanibalských kmenů, ale samopaly separatiských povstalců OPM. Organizace Papua Merdeka vede ozbrojený odpor již od připojení tehdejší Nizozemské Nové Guinee roku 1963 k Indonésii. Štáb povstalců se nacházel v jeskyni přímo na přístupové stezce a nešel obejít. Rozhodnutí vůdce neumožnit cizincům další postup bylo neoblomné. Zkřížené ruce na hrudi a prst ukazující kulku do čela bylo dostatečně výmluvné gesto pro případ nerespektovaní příkazu k návratu.

Po několika dnech, strávených v Ilaze čekáním na radiem přivolané letadlo, se expedice navrátila do Wameny a v sobotu 25.2. domů.

Přes zklamání z nevydařeného závěru však čtveřice účastníků akci nehodnotí jako neúspěšnou. Z cesty, která vedla územím horských kmenů Dani, Lani a Damal přiváží zajímavé poznatky o místním domorodém obyvatelstvu, rozsáhlý fotografický a filmový materiál, opět se rozšířila etnografická sbírka předmětů a artefaktů.
Expedice byla v pořadí již pátou cestou za poznáním života geograficky izolovaných etnik ve stopách nedávno zesnulého rakouského horolezce, badatele a spisovatele Heinricha Harrera. Na vrcholu Carstensz Pyramid stanul Harrer roku 1962 jako první člověk planety (spolu s Novozélanďanem Philem Templem, Holanďanem Bertem Huizengem a Australanem Russem Kippaxem). Pro Milana Daňka a Alenu Žákovskou, zakladatele sdružení Horizont a projektu "Harrerův svět", je nadále velkým vzorem a studnicí inspirace.

Dosáhnout vrcholu zubaté pyramidy, proto zůstává cílem pro příští rok Spolu s nimi plánuje letošní nelehce nabyté zkušenosti zúročit také další účastník expedice - slovenský horolezec Miloš Kuchárek.