|
Zdravím všechny z nejjižnější části Patagonie, kde čekáme ve vojenském areálu na odlet speciálu Herkules C130 dál na Antarktidu, kde budu pracovně dlít tři měsíce.
Po přijetí na na české ambasádě, kde nás přivítal pan velvyslanec Kopřiva a pozval účastníky naší expedice na grilované hovězí, čorizo a k ochutnání argentinského
vzorku piva i vína. Do Patagonie, přesněji do Rio Gallegos, na jihu Argentiny, jsme se dostali po celých dvou dnech letu brzy ráno na Silvestra.
Zde v kasárnách bydlíme blízko letiště na ubytovně pro důstojníky a zde se i stravujeme.
Od města Rio Gallegos je toto místo vzdálené asi 8 km. Kolem je pustá pampa nedaleko řeky stejného
jména jako městečko (nebo spíše je to naopak) a ta se nedaleko vlévá do mořského zálivu Atlantického oceánu.
Zcela vyčerpaní ze dvou neprospaných noci jsme se narychlo dostali do města, abychom koupili zásoby na naši základnu.
K tomu také pár flašek alkoholu na oslavu Silvestra. Vaří tady pestře a rozhodně ne nechutně, jenže jídla je málo.
Aspoň pro mě málo, však mě znáte :-) Jen snídaně jsou nepochopitelně stále stejné – malé kousky sucharů s kousíčkem
másla a marmelády.
Silvestra jsme prožili na ubytovně, protože ve městě v těch celkem třech hospodách již bylo všechno obsazeno.
Stejně to nebyl to bujarý večírek. Někteří usínali už brzy z večera. Několik nás je ještě ve stavu nemocných a
na antibiotikách (měli jste to vidět, jaké trosky se sešly na srazu u hotela Grand v Brně při odjezdu!).
Ale vína bylo dost, vždyť jsme v Argentině :-).
Zde na samém jižním konci civilizovaného světa je draho. Tak se tu těžko dají pořídit případné chybějící
věci. Takže má rozbitá brašna na foťák se musí spravit, na náhradní boty zapomenu. Od 2. ledna musíme být sbalení
a v pozoru. Dnes 1. 1. jsme se měli zotavit z cesty a odpočinout si. Par jedinců pospávalo, já ještě odebírala krev
a analyzovala. Pak jsme vyšli na novoroční procházku do okolí, tj. do blízké pampy kolem kasáren, co dovolil plot
vymezující vojenské území. Pokochali jsme se pohledem na vegetaci suché pampy, posbírali pár nábojů na střelnici a
barevných kamínků. Na břehu řeky se v koloniích hromadí ptáci ústřičníci. A chrobáci si valili své kuličky do podzemních
domovů. Mraky, neustálý silný vítr a občasný svit ostrého slunce zde vytváří obvyklý charakter letního počasí.
To bylo asi tak vše, co se dalo v okolí vidět. Město je totálně nudné, není tam skoro nic,
co by stálo za vidění. Možná snad řeka a mořský záliv, staré opuštěné zbytky přístavu, rezavějící
lodě na břehu, ale i to vše je šedivé. Je nám už teď všem smutno po rodině a pestrosti kulturního evropského
prostředí. Zapomínáme na to jedině prací nebo díky lidem kolem nás. Jsou to všichni dobří borci, zatím se ještě
navzájem moc neznáme, ale panuje stále humor a smích. A to přeji všem doma v Česku do toho Nového roku 2015.
Žákajda
Krátce o výzkumu na Mendlově základně na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě:
Výzkumníky čeká mnoho vědeckých úkolů: k nim patří např. výzkum složení rostlinné vegetace, složení mikrobů ve sliznicích zvířat, různorodost bezobratlých, speciálně nematod v půdě, dále také rozsivek, výskyt arbovirů ptačí chřipky v exkrementech ptáků, zkoumání diverzity tučňáků z krevních vzorků, výzkum fyzické kondice a vybraných imunologických parametrů účastníků expedice, klimatologických podmínek atd..
Jak dál z jihu Patagonie?
Vojenským speciálem na argentinskou základnu Marambio vzdálenou asi 1500 km na ostrově Seymour asi 1500km. Odtud pak vrtulníkem asi 60km na ostrov Jamese Rosse, kde je naše česká Mendelova základna.
|
