Už z Antarktidy...

James Ross Island  9.1.2015

Máme se skvěle, All inklusive, fakultativní výlety, lednice plná jídla. Bydlíme 100m od moře, pláž pod námi a kdykoliv se můžeme jít koupat. Pravda, moře je téměř celé zamrzlé, jen u břehu u základny je pár desítek čtverečních metrů otevřené, což tučňáky a tuleně zatím neláká, ale nás ano. Počasí je totiž tady první tři dny výborné. Skoro bezvětří a teplota kolem nuly, a když svítí slunce, je vyloženě teplo. Prostě na začátek skvělé...

Bylo to obrovské štěstí, říkají již zkušení polárníci. 6.1. jsme se v jednom dnu všichni a téměř i celé kargo dostali až na ostrov J. Rosse, tedy na naši českou základnu. Někdy tato operace trvá i týdny. Když jsme se po poledni ocitli díky Herkulovi na argentinské základně, tj. na ostrově Seymour, bylo to jak zlý sen, že zde zůstaneme čekat. Neutěšené prostředí. Kolem nás nevzhledné budovy, bláto a uvnitř budov špína, ucpané záchody, spousta lidí. Také počasí nevěštilo nic dobrého. Nicméně se nás asi chtěli zbavit. Spali bychom stejně někde na matračkách a ujídali z argentinských zásob. Dva vrtulníky se tedy dvakrát pokusili převézt nás na ostrov J. Rosse a podařilo se jim to. Vyhlídkový let stál za to. 60km nad Antarktidou jako první setkání s neznámým studeným a zamrzlým kontinentem se stalo pro nás nováčky neskutečným zážitkem. Ale i první kontakty s ostrovem a základnou patří k těm nejšťastnějším. Základna je postavena na břehu zálivu a sevřená hradbou hor vytváří teplejší prostředí pro její obyvatele. Několik červených budov se nachází v čistém, téměř netknutém prostředí. Uvnitř obývané budovy krásné útulné pokojíčky a plná spižírna přispívají k dobré náladě obyvatel. První dva dny byl provoz zavádějící. Uklízelo se a přenášely věci, základna se uváděla do provozu. Dnes, se již druhý den všichni věnovali vědě. Patřila jsem k průzkumníkům dnešní výpravy mířící k výzkumným plochám. Ušli jsme přes 10 km těžkým vysokohorským terénem s převýšením přes 1000 m. Překonávali jsme sedla, drápali jsme se do vysokých hor, brodili se sněhem a překonávali svahy s nebezpečným sklonem. Na vytypovaných místech jsme brali vzorky půdy, kontrolovali jsoucí založené výzkumné plochy, stahovali data. Z mrtvých tuleňů se odebíraly vzorky a pozoroval postup v jejich rozkladu. Včera jsme viděli prvního tučňáka. Vylezl z moře, snad aby se na nás podíval, či jenom zabloudil...Nevíme. Nicméně byl velmi legrační a brzy nám cupitavými krůčky opět zmizel v moři. Nestihli jsme ho ani dobře vyfotit, natož odebrat mu vzorky. Všechny zdravím z opačné strany světa.
Žákajda



Zpět na stránku expedice

Webmaster: Lukáš Hubert, kontakt, statistiky

© 2017 Horizont