Obtížné sněhové podmínky, ledový vítr, strmá stoupání a příkré sjezdy, nahoru dolů značným převýšením, nebezpečí lavin, noclehy v terénu, nesnadná orientace s batohem na zádech. Po mnoho let takto šlo charakterizovat zimní výpravy Roberta Šamonila. V posledních létech však image divokého dobrodruha vyměnil za seriozní vystupování otce se svědomitou péčí o domácnost a malou dcerku. Omrzlinám či přelámaným žebrům (coby důsledkům jeho výletů) jsme už odvykli. Jenže v pondělí 5.1.2015 přišel do práce po vánoční a novoroční dovolené opět s viditelně omrzlým nosem!

„Roberte, proč máš omrzlý nos?“
„Omrzl, protože trčí ze xichtu. Teda mně moc ne, ale přece. A pak, protože byla hodně nízká teplota odhaduju 20-30°C a hodně silný vítr“.
„Vzhledem k tomu, že tady bylo docela teplo tuším, že jsi nebyl přes Silvestra v Adamově.“
„Týden jsme s Pídým, Járem Hrabicem a Románem Horinou přecházeli Lotru a Cindrele.
Paring jsme z důvodu spousty sněhu a nepříznivýho počasí raději hned při cestě do Rumunska při pohledu z vlaku vynechali.“

Robert nebyl v rozhovoru pro naše aktuality nikterak sdílný, proto jsem z něho vymámil alespoň čtyři fotky. Ta poslední je ze sedla pod Cinderlem, kde kvůli nepřízni počasí strávili 40 hodin ve stanech.

-dy-