Už dva měsíce Zdenál bádá o jeřábu oskeruši v laboratořích v německém IPK Gatersleben. Poslal nám několik řádků a fotek z výletu do pohoří Hartz, které je prý neodmyslitelně spjato s působností magických sil:

„Má cesta začala v městečku Thale na konečné stanici vlaku. Zde jsem potkal starší dámu a zeptal se jí na cestu na Hexentanzplatz. K mému překvapení uměla česky. Že bych narazil na první čarodějnici? Zjišťuji však, že má pouze Čecha za manžela. V městečku se to hemží nápisy Hexen (čarodějnice). Vrcholky okolních hor pokrývá sníh. Křupe mi pod nohama, když jdu směrem na Hexentanzplatz, kam umístil Goethe část děje svého Fausta. Čarodějnice zde měly sbírat byliny a odtud odlétaly na sabat na hoře Block. Namísto skutečných čarodějnic zde vidím jen samé krámky s pohledy a svařákem. Čarodějnice jsou jen plyšové. Největší šance na setkání čarodějnicemi je prý o Valpuržině noci, tak třeba příště. Klesám do údolí řeky Bode, nade mnou ční strmé stěny kaňonu. Pokračuji do polí za Thale, kde se vypíná Čertova zeď (Teufelsmauer). Podle pověstí zde soupeřil bůh s ďáblem o moc nad tímto krajem. Nakonec se shodli na tom, že bůh má mít úrodné nížiny a ďábel hory a kopce pohoří Hartz. Na důkaz úmluvy měl ďábel přes noc postavit zeď. Ďáblovi šla práce od ruky a nad ránem dokončoval zeď. Avšak tou dobou spěchala žena na trh do vesnice Cattenstendt. Sebou nesla nůši s kohoutem na prodej. Ten uprostřed noci zakokrhal, což ďábla vyděsilo. Naštval se, kopl do zdi a ta se zřítila k zemi. Od té doby se ďábel drží jen na vrcholcích Hartzu a nesestupuje dolů…“

-Zdenál-