Několik kilometrů od rodiště mého dědy leží vesnice Lačnov. Tato nenápadná vesnice každoročně rozkvete záplavou květů šafránu bělostného (Crocus albiflorus). Dodnes nikdo neví, odkud se tato rostlina na valašských loukách vzala. Jeho původ je přisuzován vojákům, kteří během napoleonských válek dovezli seno jako krmivo pro koně z podhůří Alp. Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1948, kdy byla lokalita vyhlášena přírodní rezervace Lačnov. V roce 1992 bylo území převedeno do kategorie přírodní památka. V současné době jsou v katastru obce přírodní památky s výskytem šafránu dvě: PP Lačnov a PP Sucháčkovi paseky. Šafrán ale najdeme i na dalších místech v okolí obce. Při inventarizaci v 2012 byl šafrán nalezen na 23 lokalitách s celkovým počtem 145 000 kvetoucích rostlin.

Šafrán bělokvětý je dle Červeného seznamu ČR zařazen do kategorie kriticky ohrožených druhů. Jedná se o vytrvalou bylinu s bílými, fialovými nebo světle fialovými květy. Šafrán bělokvětý kvete od konce března do poloviny dubna.

Početná populace šafránu bělokvětého se do dnešní doby dochovala především díky dlouhodobé péči o lokalitu v podobě pravidelného sečení. Již ve vyhlašovacím předpisu z roku 1948 je uvedeno, že vlastníci pozemku budou dostávat úhradu za praktické provádění ochrany území. Lokalita nebyla v posledních desetiletích zemědělsky využívána. Již při jejím vyhlášení v roce 1948 bylo smluveno omezení hospodářské činnosti. Dnes mohou lokalitu ohrozit patrně jen nadměrné splachy hnojiv z okolních polí, a to především těch, která se nacházejí v horní části svahů. Dalším možným ohrožením je sešlap v jarním období. Hlavně díky zvýšenému zájmu fotografů v posledních letech. Šafrán bělostný je zařazen na seznam silně ohrožených druhů rostlin, a proto je také chráněný pod pokutou 10 000 Kč za utrhnutí nebo vyrýpnutí této květiny. Pokud si chcete vychutnat toto exotické koření, raději si jej kupte. Vyjde to levněji. Zdenál Oskeruše Špíšek

-Zdenál Špíšek-