Zamrzlé léto

James Ross Island  23.1.2015

Po dvou dnech sluníčka opět přišla vichřice. Sníh, co za předešlé tři špatné dny napadl, ani neroztál. Jsme tady opravdu jako v drsné zimní krajině. Nikde nejsou očekávané rozkvetlé louky plné různých druhů mechů a lišejníků. Na pobřeží se nevyhřívají tuleni a mroži, ptáci zde už nehnízdí tak, jak to bylo ještě před rokem, dvěma či desíti. Nemají dostatek potravy, protože moře je zamrzlé téměř po celé léto. Zvířata si hledají jiné stanoviště, vhodnější k přežití. Zde v Antarktidě neplatí, že se planeta otepluje. Pamětníci (mj. uvedeno a nafoceno v knize prof. Proška) popisují tento ostrov v době léta jako ráj flóry a fauny. Zdejší odkryté území bylo přes léto výzkumnou plochou pro mnoho botaniků i zoologů, kteří se sem sjížděli z celého světa. Angličané a Argentinci zde budovali své přístřešky, které se v tuto dobu využívaly. Právě proto bylo toto místo vytipováno jako velmi vhodné na stavbu české vědecké stanice. Před třemi lety bylo poprvé za 60 let uzavřeno moře ledem. Nedalo se sem dostat jinak, než vrtulníkem z lodě, která dosud české polárníky na ostrov J. Rosse každoročně přivážela společně s dalšími polárníky na jejich základny. Letos jsme na stanici přiletěli vrtulníkem. Loď by se sem v žádném případě nedostala. Právě prožíváme 17 den na naší české stanici. Čeká náš ještě nejméně jedenkrát tolik. Kdo nemá dostatek práce v terénu, aby měnil denně stanoviště, tak mu ten život zde začíná být těsný. Pomalu se objevuje trudomyslnost a jakákoliv změna je vítaná. Informací získaných z týdenních mailů je málo. Jsme tady pěkně izolovaní! Také po počáteční hojnosti potravin se začal zaškrcovat kohout. Máslo, které nám Argentinci ukradli nebo vyměnili za krabici s montérkami, se už ztenčilo na čtvrtinu. Nyní je vyhlášeno embargo na jeho spotřebování, totéž je vyhlašováno skoro denně i na jiné potraviny. Takže, kdo nejí, co se uvaří, má prostě smůlu. Naštěstí se každodenně měněná služba velmi snaží. Tak zase za pár dnů ahoj Žákajda.

Tentokrát přidáváme také oficiální zprávu náčelníka expedice Pavla Kaplera: "Vědecká i technická práce běží na plné obrátky. Během třídenní epizody silnějšího větru (cca 75 km/hod) nedošlo k žádným větším škodám na našem vybavení, nové soláry stále přibývají a dávají nám spoustu energie, přičemž nezanedbatelnou výhodou je i náš nový střídač, který Dr. Petr Wolf ze SunnyWattu nainstaloval místo těch původních, a který dokázal, že jsme už dva dny v kuse nepustili diesel. Čeká nás generálka spalovny, vodní systém podle ing. Suchánka s využitím separátoru Petra Šrámka pracuje (s určitou antarktickou nadsázkou) jako hodinky; nové postele a police do skříní byly během větrných dní (s tříletým zpožděním) konečně namontovány. Průliv kralevice Gustava je i přes dnešní rekordní rozdíl mezi přílivem a odlivem (více než 3 m) stále pod ledem (Herbert Sound se však zdá, že každou chvíli povolí); naše nové čtyřkolky ArcticCat se na svou první objevnou cestu teprve chystají (je teplo a veliké sněžníky tají, proto je všude hodně mokro a my nechceme zbytečně zrasovat zdejší citlivý povrch). Pokud to předpověď dovolí, snad už v sobotu večer zavezeme vybaveni pro terénní kemp k jezeru Monolith, aby mohli vědci od neděle do úterý pracovat na ledovcích. Všichni jsme tu v pohodě, těšíme se pevnému zdraví a dobré mysli; včera jsme začali s večerními vědeckými přednáškami. Za všechny z Mendela srdečně zdraví náčelník.“